Rubrika: Valentýn

Valentýn? To jakože vážně? Dneska? To není možné nebo snad ano? Heh, taková je asi reakce poloviny, možná i více Čechů. Proč? No, možná taky proto, že tento svátek není původem z Česka, ale z Ameriky, a proto nám připadá cizí. I když svátek to není náš, jeho prožití „může“ být krásné.

Ostatně, když se já sám toho 14. února podívám kolem sebe a vidím, jak sestra či mamka – obě dvě – jsou plny očekávání, že si ten jimi milovaný vzpomene na Valentýna…

Ale proč? To na tom tak záleží? No možná ano, ale z větší části „ženám“ (uvozovky z důvodu věkové způsobilosti našich „žen“ a dívek :-)). No tak, nebuďte hloupí. Když si muž nedokáže na Valentýna ani vzpomenout (neříkám, že každý, jen vycházím ze své zkušenosti :-)), tak jak může říct, že mu chybí nebo že jej potřebuje, aby ho strávil se svou milou.

Zkrátka se svým způsobem vymlouvá, ale i zprošťuje viny, že zapomněl. No jasně, když zapomenete, tak jste hrozní, ale pokud vyberete nevhodný dárek nebo něco, co naše drahá polovička nechce, a vy potom posloucháte výčitky dalšího půl roku, tak vás napadne, že by bylo nejlepší darovat nějakou čokoládu obalenou v tisícových bankovkách, protože ani nevíte, co vlastně chce...

Proto je třeba obracet se na staré dobré osvědčené metody, jako je právě zmiňovaná čokoláda nebo něco sladkého, protože na to zabere každý, tudíž je to zaručená tutovka :-). Každopádně vás nechci strašit, pohoršovat, urazit či odradit od Valentýna, přece jen jde o to, strávit ho s tím, koho máme rádi, ba i milujeme :-).