Rubrika: Literární tvorba » Básně

Slza vyklouzla mi z oka
a skoulela se do potoka,
do potoka zklamání,
do potoka, kde smutku nic nebrání.

Voda je v něm čirá a hladinu nezčeří vítr ani déšť,
hladinu odemkneš jen tehdy, slzet-li chceš.
Pak brána se ti odemkne a ty slzy roníš,
a ani netušíš, že u mých dveřích zvoníš.
Neboť já u té brány jsem stále,
štěstí nemám ani v mále.
A tak tam stojím mezi dvěma břehy,
stojím mezi potoky slz a kousky něhy…
A kde stojíš Ty??